Blackjack 125 - americká klasika pro trempy i sběratele
Americká firma Blackjack patří k nožířským společnostem s dlouholetou tradicí. V současné době je však nutné rozlišovat jejich "užitkovou" řadu a modely nesoucí označení "classic blades". Nože z té první se poznají snadno na první pohled především proto, že mají rukojeti z plastu. Jsou vyráběné v Číně a nedosahují takové kvality materiálů a zpracování jako řada klasická. I mezi těmito užitkovými noži se ale najdou povedené kousky, které si zaslouží pozornost, například Grunt či Anaconda Bowie.
Nože Blackjack s označením "classic blades" se vyrábí v USA. Jejich výrobu měl vždy na starosti Mike Stewart, současný majitel BRKT. Ten také dříve byl s firmou Blackjack spojený. Společnost v běhu času několikrát změnila majitele, nicméně Mike Stewart pro ni vždy klasickou řadu vyráběl - ať už byl v Marbles či rozjel BRKT. V současné době jsou všechny tyto nože vyráběny z uhlíkové oceli A2, v minulosti se ale dělaly například i z oceli 1095. Nože s označením "Effingham" jsou dnes sběratelskými kousky. Na e-bay se jich dá najít poměrně velké množství. Vyšší ceny se objevují hlavně u rarit či kusů z exkluzivních materiálů.
Blackjack vyrábí několik stálých typů nožů, které svým vzhledem a konstrukcí připomínají legendární nože Randall. S nadsázkou lze říci, že Blackjack je Randall pro chudé. Ve skutečnosti jsou ale Blackjacky velmi dobře zpracované, ale přitom daleko levnější než nože Randall a navíc se na ně nemusí čekat po objednání pět let. Na rukojeti používá Blackjack hlavně micartu, kožené kroužky, paroh a limitky dělá i ve dřevě a jiných materiálech. Výběr rukojetí drží v několika základních typech, nejde cestou BRKT, u jejichž nožů se objevují desítky možných variací.
Mezi ustálené modely patří klasické vojenské nože typu 1-7 (nejúspěšnější model v historii firmy) a 1-5, dále masivní HALO Attack (s čepelí 5,5 a 7,5 palce), model 15 (pilotní survival s pilkou na hřbetu čepele) a donedávna také lovecký Trailguide, který ale nyní v portfoliu firmy nahradil zde recenzovaný nůž s označením 125.
Tento konkrétní model 125 byl vyroben v roce 2009 v limitované edici zhruba dvaceti kusů - na rukojeti má dřevo Spalted Maple Burl, tedy druh nádoru javoru. Dřevo má krásnou kresbu. Jinak je typ 125 běžně k dostání s rukojetí z micarty, kožených kroužků a parohu. Čepel je z vynikající oceli A2 s konvexním výbrusem a dlouhým falešným ostřím, což je prvek společný všem Blackjackům. K noži se dodává kvalitní kožené pouzdro.
Nůž má poměrně mohutnou jednostrannou záštitu a velký choil. Konstruován je na trn. Do hlavice na konci rukojeti je zapuštěna jistící matka. Jde o bytelný lovecký nůž s čepelí lehce pod pět palců. Vzhledem připomíná nejvíce asi randallovský model Trapper. Záštita i hlavice jsou z leteckého aluminia, nepřidávají tedy noži nijak zvlášť na váze. Nůž je obecně dobře vyvážený a pěkně se s ním pracuje.
Řezání
Společným jmenovatelem všech nožů z dílny Mike Stewarta je to, že řežou jako ďas. Stejně je tomu i u modelu 125. Řeže naprosto excelentně. Z výroby perfektně holil. Díky jemnému konvexu proniká nůž snadno do materiálu. Používal jsem ho intenzivně především na krájení potravin a dřeva - obojí zvládá s přehledem.
Pro práci v kuchyni není samozřejmě ideální velká záštita, ale nijak zvlášť nepřekáží. Při tábornickém vaření ani není potřeba dosáhnout v tomto směru úplného ideálu. Podstatné je, aby nůž byl pokud možno univerzální. Model 125 dobře krájí zeleninu, ovoce, pečivo i maso. Práce s ním je snadná a nůž působí v ruce lehkým a obratným dojmem. Při vykošťování si také počíná dobře a i při kontaktu s kostmi ostří nijak neutrpí. Čtvrcení kuřete na ostří rovněž nikdy nezanechalo stopy.
Do dřeva nůž proniká velice snadno. Krásně se s ním dělají drobné hoblinky. Silové řezání také není problém. Nejrůznější zářezy, tak důležité pro bushcraft aktivity, nepředstavují nejmenší problém. Model 125 lze klidně používat i jako bushcraft nůž, i když nebyl přímo pro tento účel vyvíjen a konstruován.
Zvláštní kapitolou je při zmínce o řezání nepochybně hodně velký choil nože. Nepochybuji o tom, že právě tento konstrukční prvek může řadu aktivních uživatelů právě od tohoto nože odradit. Já sám jsem z tohoto důvodu také váhal. Nakonec zvítězil design, který se mi líbil, a také fakt, že je tento vzhled nože prověřený letitou praxí - jak u Blackjacku, tak u Randalla.
Když jsem nůž poprvé uchopil, tak jsem si podvědomě říkal, proč je to ostří tak daleko od záštity a že je to přeci jen škoda atd. Po nějakém čase používání jsem si na to ale už ani nevzpomněl. Choil podle mě není při řezání nějak zvlášť limitující. Je to dáno i tím, jak je nůž jako celek ostrý a obratný. Naopak je možné choil využít pro bližší úchop a jemné řezání. Drží se tak velmi dobře, protože je zespodu zakulacený - příjemný a užitečný detail, který se objevuje právě u nožů lepší třídy.
Zkrátka mi posunuté ostří nevadí, i když jsem poměrně velký fanda bushcraft nožů a například na Northstar od BRKT nedám dopustit. Tento detail je jistě hodně individuální, předem bych ho ale rozhodně nezatracoval. U nože s pětipalcovou čepelí je ostří i s choilem pořád dostatečně dlouhé. U menších nožů by mi tento prvek asi už zbytečný přišel.
Sekání, štípání
I při krátké čepeli a neutrálnímu vyvážení je model 125 zdatným pomocníkem i při sekání a štípání. Obojí je však nutné provádět opatrněji vzhledem ke konstrukci nože. Díky výbrusu se nůž i pouhým švihem zakusuje relativně hluboko do dřeva a snadno se s ním zdolají slabší větve či kmínky. Na silnější je možné bez problémů použít tlouk, kterým se vedou údery do hřbetu čepele. Je však potřeba postupovat opatrněji než u nožů s full tang konstrukcí. Trn je u modelu 125 dostatečně silný, aby tento zápřah vydržel. V žádném případě ale není možné vést údery do rukojeti či záštity, špička je také jemná a nedoporučoval bych zkoušet štípat sukovaté tvrdé špalky. Při postupném odsekávání dřeva je ale možné se 125 zdolat i silné kusy dřeva. Při štípání není od věci udělat jen první zásek a pak k finálnímu rozštípnutí použít dřevený klínek.
Oheň a další
Příprava hoblinek na podpal je hračka. Nůž má i pěkné hrany na použití firesteelu. Pokud je někdo fanda do třecích dřívek, může si se 125 dobře připravit i důlek do dřevěné destičky. Při vrtání je ale opět třeba dávat pozor na špičku a zbytečně ji nezatěžovat neúměrným páčením. Normální vrtání a postupné vykrajování důlku je ale bezproblémové.
Na silácké kousky typu kopání a páčení je třeba se 125 okamžitě zapomenout. I když nevím, jestli by někoho napadlo s tak krásnou čepelí rýt v zemi nebo s ní páčit víko od bedny. Na tuhle činnost každopádně nůž určený není. Je to nůž na vandr, typem lovecký, ne "taktický" - či jednoduše řečeno naostřené páčidlo.
Ostří, broušení, koroze
Nůž vydrží dlouho ostrý, A2 je dobrý materiál. Konvex se velmi snadno nabrousí - stačí pár tahů na keramice či jemném brousku - diamantu i karborundu. Čepel je vyrobená z uhlíkové oceli, je proto nutné se o ni malinko starat. Stačí ji po použití otřít, občas promastit ukrojením salámu atd. Nic složitého. Jako každá uhlíkovka má na sobě po používání drobné mapičky, zejména po práci v kuchyni.
Úchop
Nůž má oválnou rukojeť, velmi dobře zpracovanou. Krásně se drží. Na rukojeti nejsou žádné rušivé výstupky. Ani při dlouhé práci rukojeť nezanechává otlaky. Má jednoduchý, ale účelný, léty prověřený tvar. Nůž se drží dobře i ze strany či při reverzním úchopu.
Pouzdro
Pouzdro je pěkně zpracované, dobře ušité z kvalitní silné kůže. Jistící řemínek s drukem drží nůž za záštitu. Po vybalení bylo pouzdro velmi tuhé a nůž se v něm musel ochodit, aby šel snadno vytahovat. Pro změkčení a impregnaci jde použít například Sno-seal nebo jiné vhodné prostředky. Jednou z vychytávek je i podložení druku zespodu plastovou čepičkou, aby se čepel nože při vytahování a zasouvání nepoškrábala. Pouzdro se nosí klasicky na boku. Já mám raději nošení křížem za páskem á la bowie, tak jsem si ušil pouzdro jiné. Originál ale také nosím a slouží mi dobře.
Závěr
Blackjack 125 patří bezesporu mezi dražší nože. Každý, kdo do něj investuje, ale získá kvalitní, pohlednou kudlu - jak praktický uživatel, tak sběratel. Nůž s nezaměnitelným americkým designem, který v sobě má krásu i romantiku života v divočině. BJK 125 je pekelně ostrý, drží skvěle ostří a dobře se brousí. Jde použít na všechny tábornické činnosti. Skvěle řeže, dá se s ním sekat i štípat menší polínka. Dá se na něj spolehnout. Měl jsem ho s sebou i na týdenních pobytech "mimo civilizaci" - bráno měřítky středoevropana - a ukázal se jako všestranný a dobrý pomocník, zvláště v kombinaci s malou sekyrkou a zavírákem. Není ale vhodný na těžkou práci či extrémní činnosti - intenzivní sekání či štípání sukovatých polen, kopání, páčení atd. Tyto kousky by téměř jistě neustál a dříve či později vzal za své. Na zahraničních fórech ho oceňují i někteří "zhýčkaní" sběratelé Randall nožů.
GORSHI
|
