Nože - Nůž - Recenze Švédská baculka Eka H8 a T8

Švédská baculka Eka H8 a T8
Pevný nůž nebo zavírák?

Loňskou letní a podzimní sezónu jsem strávil se dvěma noži švédské značky Eka. Vyrábějí se ve městě Eskilstuna, městě s déle než stoletou tradicí výroby nožů, které leží v jižním Švédsku nedaleko Uppsaly a které dobře znají sběratelé díky slavným švédským zavíracím nožům jedinečné konstrukce barel. Barely se proslavily doslova po celém světě, jsou to nože, které mají mnohé vlastnosti pevných nožů, zejména pohodlný úchop poměrně mohutné ergonomicky tvarované ručky, a čepel jištěnou přímo ručkou při absenci pojistky (tedy něčeho, co může selhat). Právě barel představuje skandinávskou koncepci pevného zavíracího nože.



Dá se říct, že v duchu této tradice kráčí dvojice nožů Eka H8 (pevný nůž) a T8 (zavírák, abych si je nepletl, tak H je hunter, lovec, a T je turista, a ta osmička nejspíš značí délku čepele). Oba nože mají prakticky identický úchop, jsou to nože stavěné spíš pro větší ruku, resp delší prsty. Pochopitelně se liší nejenom konstrukcí, ale také sílou čepele. Pevný nůž je koncipován jako pevný zavírák, váží 120 g, čepel je krátká 8 cm a vysoká jen s velmi mírně sníženým hrotem, silná 3,5 mm. Díky objemné ručce dlouhé 11 cm a krátké čepeli má nůž vynikající ovladatelnost, je pevný a přitom přesný. Totéž platí i pro robustní 155 g težký zavírák, který má na zavírák opravdu neobvyklé tvary a prakticky identické rozměry, jako H8 a snese i mírné zaprasení. Skoro mám chuť ho nejen kvůli tvaru, ale i použití označit jako pravý buřtzavírák. Ručka má v nejširším místě zhruba tam, kde mám prostředník, 33 x 20 mm a je jen mírně zaoblená Čepel má sílu 2,5 mm.



Pokud se týče ocele, oba nože jsou vyrobeny s nerezového švédského sandviku 12C27. Dovolím si tvrdit, že když je tato ocel dobře zakalená, tak je to skvělá ocel pro každodenní použití. Je určitě srovnatelná se zušlechtěnými 440C (s přídavkem molybden-vanadu). Snadno se brousí a drží velmi jedovaté ostří podobné uhlíkovkám, podobně jako ony se dobře udržuje na ocílce. Ve špuntovém testu dosáhly oba nože hodnoty ca 7-8 kg, přičemž o maličko lépe řezala tenčí čepel zavíráků. Zavírací T8 má hřbetní pojistku typu backlock, která se poněkud netradičně uvolňuje kovovým zakončením (tam co je díra na kožený řemínek).



Ergonomie: v našich luzích a hájích máme jeden limit na délku čepele, a tím je průměr bochníku či pecenu chleba. Právě díky chlebu se u nás uplatňují jako nejpoužívanější nože ty s čepelí dlouhou 11-13 cm. Obě Eky jsou kratší a bochník se s nimi musí obřezávat dokola po obvodu. Na vše ostatní to jsou plnohodnotné nože (třeba na štangli salámu J), zejména díky vysokému plochému výbrusu, který je předurčuje k univerzálnímu použití. Pochopitelně v našich krajích budou převažovat zejména potraviny (spíš paštika než olivy J) a nějaké to drobné táborničení, nicméně kuchnout rybu nebo zpracovat králíka by také neměl být problém. No a kdo potřebuje řezat krabice, tak se může s klidem do čepele opravdu opřít. Trefně lze tyto nože označit jako "malej ale šikovnej".



Zatímco kratších pevných nožů je na trhu víc a Eka H8 je takový zbytnělý a přerostlý neck nůž, tak velkých (ve smyslu zbytnělých) zavíráků moc není. Eka T8 je na zavírák poměrně mohutná a těžká (těžší, než pevná H8), pro srovnání na fotografii je se starším Marttiini s čepelí Fox, a prakticky identickým pouzdrem jen lépe řešeným poutkem. Na vyšší hmotnosti se podílí nejenom kus špalku bubinga na střenkách a bytelná konstrukce s mosaznýma příložkama, ale také pouzdro, které je dost velké a ze silné kůže (pouzdro váží 60 g a má max. rozměry 15 x 6,5 cm). Přiznám se, že jsem nakonec pouzdro nechal ležet v krabičce a nůž nosím jen volně ložený v kapse (podobně jako se nosí v kapse volně ložené výše zmíněné barely). Nůž je opravdu velký, takže nemusíte v hlubinách kapes nic lovit, šahnete a máte.



Pokud oba nože dáte vedle sebe v pouzdrech, tak zjistíte, že pevná Eka H8 působí paradoxně menším a nenápadnějším dojmem, pouzdro na pevný nůž o rozměrech 20 x 5,5 cm je ergonomické a kupodivu opticky už tak krátký nůž ještě zmenšuje. Pevný nůž má i tu výhodu, že vzhledem ke svým rozměrům nebude přitahovat nežádoucí pozornost a negativní emoce v komunitách, které nejsou nožům příliš nakloněny. Navíc všechny kratší nože můžeme ještě zasunout špičkou pouzdra do kapsy a tím je opticky "ztratit". Pouzdro na zavírací T8 mělo být podle mého názoru stejného typu, jako jsou pouzdra na mobily, naležato zavěšené na opasku. Zavírák, neck nebo Eka? Výhody a nevýhody zavíracích nožů jsou dané omezeními jejich konstrukce. Pominu-li pevné zavíráky typu motýlek, čep a jistící kolík, barel, atp., má pevný nůž proti zavíráku vždy výhodu v pevnosti a odolnosti. Zavírací Eky mají pevnou konstrukci, ale čep se závitem je limitující. Proto jsou mezi nožomily tak populární pevné neck nože. Eka H8 je sice trochu přerostlá, nicméně jak jsem psal výše, je to malý velký nůž. Vůbec to mají Skandinávci s nožema dobře vymyšlené, krátký nůž s pevným úchopem vyrábí Brusletto, Helle, Iisakki i Marttiini, a buclatých zavíráků je nepočítaně (i v techno stylu, Gerber Gator například). Celá koncepce identického tvaru ručky na pevném a zavíracím noži nemusí nutně svědčit jen o nedostatku invence návrhářů, ale může být pragmatickým vyústěním toho, že se tento tvar ručky prostě osvědčil.

TK (Zrzavý Orm)