Nože - Nůž - Recenze Kabar Fin Folder

Ka-Bar FIN Folder

Na počátku nebylo tentokrát slovo, ale obrázek. Mezi novinkami pro rok 2008 se v katalogu věhlasné nožířské firmy Ka-Bar objevil docela atraktivně vyhlížející zavírací nožík s nápisem "fin" na čepeli. Zaujal mě na první pohled a po nějaké době okukování, přemítání, listování na internetu a několika bezesných nocích jsem déle nevydržel a nůž si objednal. Nakonec po netrpělivém čekání dorazila nevelká krabička a v ní....

Ka-Bar FIN Folder

Design nože navrhl Peter Janda a jemu také patří značka "fin," která je objevuje na čepeli nože. Jeho společnost FIN DESIGNS je jinak známá promyšlenými a velice kvalitními pouzdry na pistole a zásobníky. Vyrábí také zajímavé vnitřní pouzdro pro obranný nůž Ka-Bar TDI, které umožní jeho zcela skryté, leč pohotové nošení. Zdá se tedy, že společnost rozšiřuje své aktivity o řadu taktických nožů, která zahrnuje čtyři modely nožů pevných a tentýž počet zavíracích. I když - je vůbec vhodné použít slovní spojení taktický nůž u zavíráčku se sedmicentimetrovou čepelí? Proč by nebylo. Od vynálezu střelného prachu je přece jen nůž stále méně chápan a užíván jako zbraň a je-li nošen, pak zpravidla jako nástroj. Taktické nože také nejsou koncipovány jako nože bojové, ale spíše jako doplněk výstroje, nože tak nějak pro všechny případy. V takovém pojetí na velikosti (protentokrát) skutečně nezáleží. Důležitější bude, aby nůž něco vydržel, aby se s ním dalo ukrojit nebo uříznout co je třeba a v neposlední řadě, aby nepřekážel, když potřeba není. Tohle všechno malý FIN umí splnit.



Ke konstrukci nože pro začátek jenom stručně: je to celoocelový zavírací nůž s pojistkou typu frame lock, tedy s čepelí jištěnou v otevřeném stavu odpruženou částí bočnice rukojeti. Otevírání jednou rukou, držící nůž, je možné díky otvoru v čepeli, ale protože je čepel dostatečně hmotná, je možné jí otevřít také švihem zápěstí. Nůž je dodáván se dvěma tvary čepele a to celkem exotickým hawkbill tanto (to snad ani nejde do češtiny smysluplně přeložit) a obvyklejším, se sníženým hrotem (drop point). Ostří u každého z těchto provedení může mít dvě konfigurace a je buď hladké, nebo kombinované s ozubenou částí u rukojeti. Já jsem zvolil verzi se sníženým hrotem, neboť jsem v těchto věcech v podstatě konzervativní a kombinované ostří, hlavně proto, že jsem si už dlouho žádný zubatý nůž nekoupil. Po rozbalení jsem zjistil, že sériové provedení se od katalogových obrázků poněkud liší a není to na škodu věci. Ozubená část ostří je totiž o něco kratší, končí již u třetího velkého zubu. Pokud jde poměr hladké a ozubené části, tak z funkční délky ostří připadá asi 2,5 cm na zubatou část a zbylých 5 cm na hladkou. A u zoubků se ještě zastavme. Ty totiž úplně neodpovídají zaběhnutému vzoru. Ka-Bar používá vlastní tvarování, které sice opakuje rozšířenou kombinaci jednoho většího zubu a dvou menších, ale přechody mezi zuby jsou plynulé. Spíše než o zubatém ostří by se proto dalo hovořit o ostří zvlněném. Možná není tak agresivní v tažném řezu, ale také nemá takovou tendenci trhat řezaný materiál, jak občas činí jeho konkurence. Vyzkoušel jsem tuto část ostří na provázcích, provazech a také třeba namotaném igelitovém obalu a mohu říci, že pracuje velmi dobře. Další zajímavostí ozubeného ostří je, že je vybroušeno na opačné straně, než jsem zvyklí - držíme-li nůž hrotem od sebe a ostřím k zemi, je z pohledu uživatele výbrus vpravo. Už dlouho se diskutuje o tom, že pro uživatele - praváka (kterých je většina) - je toto uspořádání výhodnější a konečně to někdo také vzal na vědomí. Proč je toto řešení lepší? No, jednoduše uchopte nůž do pravé ruky, řezaný materiál do levé, zkuste párkrát říznout směrem od těla a zamyslete se nad tím, kam byste asi chtěli mít orientovaný výbrus ostří, kdyby byl jen jednostranný.



Rukojeť nože tvoří pouze ocelové bočnice a to znamená, že nůž omezují veškeré limity plynoucí z použitého materiálu. Nůž je relativně těší, kov je hladký, není na dotyk příjemný tak, jako třeba dřevo a protože rukojeť neoplývá tloušťkou (má 9,3 mm), na nějakou dlouhou práci to také nebude. Nicméně to ani nikdo od tohoto typu nože nečeká. Problémem k zamyšlení by mohlo být držení nože ve vlhké nebo zpocené dlani. Sesmeknutí ruky ale dobře brání tvarování rukojeti. Ta skutečně respektuje lidskou anatomii a do dlaně krásně zapadne, navzdory na pohled agresivnímu lomení linií. Nůž má vypracovanou malou, ale spolehlivě funkční polozáštitku a na třech místech je přidáno vroubkování - na těle pojistky pod záštitou, na konci rukojeti a na její hřbetní straně, kde navazuje na stejné vroubkování na hřbetě otevřené čepele a poskytuje tam spolehlivou oporu palci při tzv. šavlovém úchopu nože. Díky tomu se riziko sesmeknutí ruky podařilo značně omezit, vadit ale stále bude silné znečištění ruky např. blátem či olejem. Vybrání na bocích se na zlepšení úchopových vlastností moc nepodílejí, působí spíše esteticky. Držení a ovládání nože v obvyklých prstových rukavicích se dokonce zdá lepší než bez nich a netrpí ani pohotovost otevírání - otvor na čepeli pro jednoruční otevření palcem je dimenzován skutečně velkoryse.



Tvarování rukojeti je jedna z nejpovedenějších částí designu nože a je tak trochu pointou vtipu jeho konstrukce. Podle výrobce má čepel délku 2 a 3 palce. Tím zjevně navazuje na zákonná omezení, platná v řadě míst (nejen) USA, podle kterých je zakázáno skryté nošení nožů s čepelí delší, než 3 palce. Uchopíte-li ale nůž, zjistíte, že díky tvaru rukojeti vám z ruky ční o dost větší kus oceli, než jste čekali a jeho masivní jednolitá černá silueta vyvolává docela respekt. Tato filozofie "maximálního účinku při minimální čepeli" není nová. Připomeňme si právě u firmy Ka-Bar jejich úspěšnou řadu pevných nožů TDI. Právě k nejmenšímu z nich může být zavírací FIN zajímavou alternativou.



Nůž zatím nevlastním příliš dlouho, ale zkouším jej, jak jen mám příležitost. Tedy postupně. Nošení je velmi pohodlné. Konstrukční uspořádání nože sice hmotnosti nijak neubírá, ale protože je malý a plochý, o něm v kapse nevím. Klip vypadá křehce, ale je velice pevný. Lze jej umístit do čtyř pozic. Spolehlivá pojistka přidržuje čepel i v zavřené poloze takovou silou, že klip lze s klidným svědomím umístit i na konec rukojeti a nůž nosit v kapse se zavřenou čepelí hrotem vzhůru, náhodné otevření nehrozí. Po překonání počátečního odporu se čepel dále otevírá velmi lehce. Když hovoříme o pojistce, mohu příznivce brutálnějšího testování ujistit, že otevřený nůž skutečně vydrží také razantní údery hřbetem o pevnou podložku bez újmy na uzamčení a stejně tak přežil i pár, většinou nepodařených hodů, které si sice nyní vyčítám ale, tak nějak z mladické nerozvážnosti jsem si je stejně neodpustil. Pokud jde o řezání čehokoli, nebudu rozebírat materiály jednotlivě, protože asi nikoho nepřekvapí, že nůž ořeže tužku nebo ukrojí veku. Jen je vždycky potřeba si rozmyslet, kterou část ostří použijeme na kterou práci. Nůž v tomto směru nad očekávání nevyniká, ale určitě ani nezklame. Ocel AUS8 je standardem kvality s vyváženými vlastnostmi pro běžné užití. Nůž sice třeba po rozřezání několika m2 kartonových krabic přestal holit chlupy na ruce, nicméně ostří bylo možné velmi snadno a skutečně s minimálním úsilím obnovit v původní kvalitě. Hlavním limitujícím faktorem v řezných vlastnostech je zde tloušťka čepele - ta totiž u hřbetu činí 3,5 mm. Jde ale o nutnou daň za (tolikrát vyzdvihovanou) robustnost konstrukce nože. Zkrátka nemůžeme mít všechno, že ano. Totéž lze vlastně říci o hrotu čepele. Ten je velmi masivní a uživatel se nemusí bát, že by o něj přišel. Na druhou stranu ale telefonní seznam tímto nožem rozhodně naskrz neprobodne.



Jaký je tedy závěr? Je to nůž dobrý, nebo mizerný? Určitě dobrý, ale platí zde to, co pro všechny ostatní nože: záleží na tom, co od něj chcete. Já sám jsem spokojený, někdo jiný bude vyzdvihovat třeba Spyderco Tenacious nebo Benchmade VEX... Proč ne, jsou to pěkné nože, jenže FIN vedle nich bude vždycky vypadat jako kapesní tank! ;-)

Zbyněk Kulich