Nože - Nůž - Recenze Vánoce s chladnou krásou Plain Edge

Vánoce s chladnou krásou

Michal Černý

Tak už jsou Vánoce opět za dveřmi. Přímo za dveřmi může být koště, kbelík nebo kočka, jen svátky vánoční ne. To se jen tak říká, když jsou časově blízko. Za pár dní. No, pár jsou dva a Vánoce budou za čtrnáct. Tak tedy: ... brzo budou Vánoce. Zase ta stará písnička - stromek, jmelí, kapři, dárky apod. Vzhledem k věku dětí mi to připadá trochu křečovité a zbytečné, všechny tyhle shony. Když se k tomu přidají navíc ještě požadavky starších rodinných příslušníků - zajištění návštěv a všechny ty kostely a hřbitovy, nepřipadá mi zrovna tento zlomek roku jako ideální. Ale co je ideální? Když je něco ideální, stává se to fádní a přestane to bavit. No a co pak s tím? Všechna ta kouzla Vánoc mají ale mimo proklamované "kouzlo" a symboly, jako jsou klid, mír a láska, spolu se zářícími kukadly nejmenších jednu ohromnou moc. Člověk si může nadělit dárek sám sobě, aniž by mu to někdo vymlouval, zrazoval ho od toho (...že to nee, že je to drahé a vůbec, že se to nehodí a podobné verbální hovadinky). Jo, je to tady. Ta možnost oficiálně sám sobě darovat dárek, který je jen pro vás samotného a který zaručeně potěší nejvíc ze všech dárků. Ten, který může směle konkurovat na stupnici úžasnosti libovému hovězímu masu tvorům, kteří o Vánocích nemají tu nejmenší potuchu. Černým velikým šelmám, našim kocourům!¨

Tak jsem si letos nadělil Talwar.



Cold Steel - Custom Series

To bylo najednou divení, že jako kdo to tam dal a co to muselo stát. Houby, dal jsem si to pod stromeček sám po tří týdenním sžírání a nutkání rozbalit krabičku od Cold Steel (Custom Series) hned po příchodu balíčku z Nové Paky. Nic nebude! Těšit se člověk může i s právě nabytým a úžasným Kizlyarem Sterkh z Dagestánu, který se soustavným leštěním a broušením stal mimo jiné i díky své velikosti nádhernou chladnou zbraní. Je sice v trochu kovářském provedení (na to jsme zde zvyklí, když je něco "sdelano v rosiji"), ale jinak je to fascinující zavírák, který je svojí velikostí, šířkou čepele a pevností v širokém úchopu roven fixnímu noži. Nemá sice tloušťku čepele jako např. F1 od Fallknive, ale je to macek. Ne sice až tak velký, jako ten co fackuje Ratha, ale je to macek s malým em, je to masivní EDC. A řeže. Páni ten řeže. Po dodatečném nabroušení řeže vše, co mu přijde "do cesty" - syrové klacky, suché dřevo, překližku, umělou hmotu (ne bakelit, to mi bylo líto), pracovní stůl, synův kabát i botu (nevím, jak k tomu došlo!), lana, papír, maso i menší kosti a stále je pevný a ostrý. Proklamovaná ocel 65X13 je zřejmě značně kvalitně zpracovaná. Drží ostří pří tažném řezu. Sekání jsem neriskoval. Možnost vyštípnutého zubu byla velkým strašákem. To by si tento ruský bohatýr nezasloužil. Jeho velkou nevýhodou je problematické nošení. Sponu na oděv či opasek nemá, jen klasickou dírku na šňůrku. Tak jsem prohrabal zásoby a vida, pouzdro od starého Ontaria Spec Plus padlo jak ulité. Pojištěn kevlarovým tkalounem se pak pan Sterkh mohl projít přírodou a ukázat své přednosti. Je dost těžký, ale do divadla jsem ho stejně nechtěl.

Překrásný Dagestánec Sterkh

Spolu s Kizlyarem a Talwarem si to "dofičel" Českou poštou i krásný poloautomat Hissatsu od CRKT v EDC provedení. Na rozdíl od svého velkého bratra - pevného a dlouhého Hissatsu, který byl odborníky zvolen aspirantem na "the best knife" pro boj s nožem, není otvírák z AUS8 tak výhružný.



velký Hissatsu

Po mírném zatlačení od opěrky na čepeli a pootočení o cca 10 až 15° se s hlasitým cvaknutím doslova vymrští černá čepel s lomeným ostřím. Její ostrost ve vás vyvolá (pokud vám nůž při razantním otevření nevypadl z ruky a právě ho netaháte z nártu u nohy?!) podivné pocity v krajině "podbřišní". Jeho účel je zcela zřejmý. Penetrační schopnost je veliká. A vytažení snadné! U cca 30 mm kartonu jsem skončil, aby nedošlo ke zničení celkem pevného uložení v hlavním čepu. Hrot zajel do podkladového prkna ještě několik mm. A řezání? Z velmi pohodlného úchopu vyplývá možnost velkého přítlaku čepele s fasetou s mikrozuby na řezaný materiál. Vzhledem k většímu řeznému úhlu je průnik fasety vhodný pro měkké materiály, jako je oblečená kožená bunda apod., což je velmi dobře zachyceno na DVD, při řezných zkouškách od fy Cold Steel. Lehký přítlak v místě zlomu ostří řeže dokonale veškeré obaly, které byly po ruce. I tento nůž je těžší a do divadla nevhodný. Ovšem efekt jeho otevření je nadmíru působivý, což někdy může být přínosem! Již jeho přítomnost na lemu kapsy u jeansů evokuje pocit bezpečí.



malý a rychlý EDC Hissatsu

Dalším odreagováním by mohl být i I*LX - vyrobeno v Japonsku pro sheffieldskou značku Wostenholm, která byla založena v Anglii v roce 1787!!! Reklamní slogan zní:"5-palcový zavírák, jaký jste si vždy přáli mít, ale zatím na něj nějak nedošlo..." Před Vánocemi na něj, díky jisté laskavosti, došlo. Byl velkým překvapením. Po pečlivém a nekončícím broušení, při kterém se projevila Achillova pata DMT (ulomení umělohmotného držáku čepele), byl zde - krásný a klasický EDC. Něco jako Buck 110, ale trochu jiný. Nepřítomnost kovového konce rukojeti dělá z tohoto nože pocitově nůž jiný. Zvláštní. I jeho historie, kterou lze vystopovat na webu je zvláštní. V Japonsku kovaná a obrušovaná čepel z 80-tých let minulého století by si zasloužila pečlivou materiálovou analýzu. Co udělalo, z hlediska precipitace, toto stárnutí se strukturou oceli? Tato otázka sice dráždí, ale ..., řezat ho diamantovou pilou kvůli tomu nebudu. Pročištěn proudem vysoce stlačeného vzduchu a promazán WD-40 je dokonalý. Navíc z něho jakoby dýchá patina zašlých časů. Nebo je to jen zdání? Řeže jako čert!



Japonec ze Shefieldu

A Talwar?
Není to vlastně Scimitar?! Také v provedení Cold Steel! Posuďte sami. Je, že ano.





Samozřejmě. Musí. Vždyť slovo Scimitar je tvar odvozený od meče z blízkého východu a historie této zakřivené čepele sahá do jihovýchodní Asie. Tedy Saif - v Arabii, Talwar v Indii, Shamshír v Perzii, Kílíj a Yatagan v Turecku, Nimcha v Maroku a Pulwar v Afganistánu. Jeho historie sahá do období před nástupem Islámu a byl popsán jako důležitý bojový nástroj u starých Egypťanů cca 1600 let p.n.l. Šavle v tomto tvaru byla přijata mnoha arabskými a perskými kulturami jako národní bojový symbol. Objevuje se v mnoha románech a dnes i ve filmech. Nejvýznamnější jsou aplikace Talwaru u Ahmada ibn Fadlana (Antonio Banderas) ve filmu Wikingové, který poznal výhodu svého meče před těžkými meči Vikingů. Se Scimitarem bojoval i Calormen ve filmu o zemi Narnie, princ Borric ve filmu Krvavý princ i mnozí v slavné trilogii Pán prstenů. Jeho zastoupení lze vidět v mnoha filmech a seriálech, kde má být použita tzv. "divoká zbraň". Všude, od Perského prince až po Star Trek, Star Wars či Wing Comander Universes (Pán světů) je Talwar k vidění. Stejně tak i u arabských a římských gladiátorů. To jsou ale většinou velké meče a dýky. A tak jsem si dal letos k Vánocům Talwar. Je navržen samotným velkým Lynn C. Thompsonem z Cold Steelu v duchu východní styl - západní technologie. Parametry zdaleka nejsou tak děsivé, jak v uvedeném "kulturním" dědictví. (rozměry viz. www.noze-nuz.com - Talwar i Scimitar). Při podrobném studiu je to oslava lidské práce. (Jen to otvírání je u Scimitaru pohodlnější a rychlejší!). Technika kování materiálu čepele Talwaru (má necelé 4 palce!), je perfektní. Broušení i leštění je úžasné. Řezivost nože byla vyzkoušena jen s velkou opatrností, protože nůž je určen do sbírky, kde se bude vyjímat jeho vysoce leštěná čepel, titanový bolstr, ozdobná hřbetní pružina, leštěná micartová rukojeť tvaru ala pistols grip s vybráním na prsty (perfektně sedí v ruce) i kulička na konci rukojeti, která má zajistit perfektní a tvrdý úder na spánek či jiné "smrtelné body". Nůž je určen více pro kochání se krásou této chladné zbraně. Pro praktické účely je vhodnější Scimitar (i váhou), který má čepel rovněž z vysokouhlíkové VG-1 (výborná odolnost ostří). Jako u Talwaru centrální vrstva. Případná trhlina, vzniklá v této vrstvě "sendviču", je pří dynamickém rázu (sekání) u San Mai III zachycena přilehlými vrstvami z nízkouhlíkové oceli. O jakou ocel se jedná? Těžko říct. V literatuře se objevují různé oceli pro výrobu vrstvené oceli. Od 410 stainless steel (Böker) až po 420J2 (SOG). Cold Steel mlčí. Talwar je těžký, ale je opatřen sponou pro uchycení na oděv i pro leváky!? Black Sable a Spectre již čekají v hliníkových kazetách.
To je ale krása!









Vánoce zase splnily jeden sen!

Již schází snad jen Calenodian, Black Talon a Hatamoto. No a potom vrchol - neuvěřitelně jednoduchá a jedinečná "finská" láska L. C. Thompsona - Sisu (siss-sue).



Sisu - sever a západ, Puukko a San Mai III


Už aby byly zase Vánoce za dveřmi.

doc. Ing. Michal Černý, CSc