Nože - Nůž - Recenze Spyderco Bill Moran

Spyderco Bill Moran

Nože s pavoučkem ve znaku mně nikdy moc neoslovovaly. Připadaly mi takové chladné a neosobní. Jejich velkou popularitu mezi lidmi jsem přičítal šikovnému marketingu ve spojení s kvalitními materiály. Pro Spyderco typická díra, ve které zůstávají zbytky řeziva a maziva, nezkracuje užitnou délku čepele tak, jako třeba kolíček, ale musí se občas vyčistit. Bill Moran mně proto nechával dlouho zcela chladným a jeho tvary mně příliš neoslovovaly - zatímco na zavíráku je díra funkční, na pevném noži plní jen estetickou roli - až do okamžiku, kdy jsem čistě náhodou dostal do ruky starší verzi bez díry, a kdy jsem si uvědomil, že je to naprosto plnohodnotný pevný nůž s univerzální deseticentimetrovou čepelí.



Foto1: Spyderco Bill Moran je na první pohled nůž určený příznivcům military stylu Spyderco Bill Moran je originální a neopakovatelný nůž spadající do takové té kategorie pevných nožů "pro skryté nošení", takže na první pohled nic pro nás buřťáky. Opak je však pravdou! O tom se vlastně přesvědčíte hned na první úchop. Jakkoliv je ručka na obrázcích originální, možná až avantgardně pojatá, a noži propůjčuje takový ten asijský nádech křiváků, v ruce sedí jak ulitá. Navíc na bocích a hřbetu je měkčí guma, takže neklouže ani v mokré či dokonce oslizlé ruce. Přesvědčil jsem se o tom při kuchání ryb, kdy Bill Moran obstál na jedničku. Také reverzní úchop, který používám třeba při štípání třísek (bodáním do dřeva naplocho) je zcela jedinečný, ta podivně špičatá kapkovitá ručka opravdu sedí v ruce skvěle. Nůž lze také vzít do ruky na jemnou práci s ukazovákem na choilu, i pak ručka sedí. Ani mé obavy, že mi bude ručka prostě krátká, se nepotvrdily.



Foto2: Bill Moran je výborný i na "špinavou" práci, v ruce neklouže, úspěšně obstál i vedle nože přímo zkonstruovaného na kuchání ryb (Brusletto Fjord)



Foto3: Reverzní úchop je velmi příjemný, podivně kapkovitě špičatá rukojeť jde skvěle do ruky a palec se snadno zapře



Foto 4: Jemnou práci umožňuje úchop s ukazováčkem na skoro 2 cm širokém choilu, jednoduché a účelné řešení, přitom vcelku bezpečné Míry a váhy: délka čepele 10 cm, ostří 9 cm, šířka čepele 3 cm, síla 3 mm, ručka je dlouhá 10,5 cm, anatomicky tvarovaná, v nejširším místě v dlani 34 x 21 mm (docela macek). Choil 18 mm umožňuje bezpečný úchop se zapřením ukazováku proti palci. Hmotnost nože je pouhých 85 g (!!!), s pouzdrem bez tek-locku 130 g. Ocel je vynikající osvědčená japonská VG-10, výbrus je plochý až do hřbetu, fasetka je necelý 1 mm vysoká. Špička nože je mírně skloněná, takže hřbetní stranu lze docela dobře použít na stírání a mazání. Pouzdro je plastové a variabilní - umožňuje jak svislé, tak vodorovné přichycení na tek-locku. Já nemám tento systém moc rád, protože na opasku je tek-lock poměrně široký, a ztrácí se tím výhoda tenkého pouzdra, takže dávám přednost omotávce šňůrou. Ta totiž umožňuje 100+1 možný úchyt, jen namátkou závěs kolem krku nahoru i dolů, průvlak na opasek ve všech směrech, zasunutí do jakékoliv kapsy, přetažení přes rameno, úvaz na stehně, kotníku, či libovolně jinde na těle, záleží jen na délce šňůry a vkusu uživatele. Tím že je nůž lehký a pouzdro pevné, neobtěžuje a neomezuje při běžném nošení, nestahuje kalhoty, zkrátka nevadí. Nůž drží v pouzdru dostatečně pevně a i po delší době a častém vyndavání samovolně nevypadne, i když na nošení ručkou dolů jsem už radši rezignoval, protože nůž nemá v pouzdru žádnou pojistku proti samovolnému vypadnutí.



Foto5: Závěs pouzdra na šňůře je praktický jak ručkou dolů (nůž samovolně nevypadne, ale nemá jištění, takže to není 100% jištění proti ztrátě). Nůž se dá nosit poměrně nenápadně pod košilí zavěšený na krku, není těžký, takže to nevadí, v podstatě o noži ani nevíme Použití tohoto nože je naprosto univerzální, odpovídající pochopitelně jeho konstrukci a velikosti. Pokud činí celodenního společníka někde na cestách, pak můžete ráno pohodlně zakrojit do bochníku, rozkrojit pečivo, namazat a rozetřít cokoliv, nakrájet zeleninu, ovoce, atd. Test na maso proběhl bez ztráty kytičky, ostří ustálo i poněkud nešetrné přesekávání kostí tříkilového kapra. Odpoledne s nožem zdoláte pětikilový meloun a večer připravíte třísky i podpalovač na rozdělání ohně. Samozřejmě na štípání polen si vemte vhodnější nástroj, třeba nějakou menší sekérečku. Večerní buřtování je opět hračka, navíc všudypřítomné cizí manželky ocení, jak je nůž ostrý a jak pěkně řeže.



Foto6: Ideální společník na cesty - ač nevypadá, je to vynikající svčiňák, hřbetem čepele se dá snadno nabírat mazivo z kelímku a roztírat na chleba, napichování oliv není silná stránka, ale jako nouzovka to jde



Foto7: Na porcování melounu jsou vhodnější delší nože, ale jak je vidět, i s tenkým Moranem se to dá zvládnout, nejdůležitější je proříznout dokola slupku a pak už to jde snadno



Foto8: Ačkoliv na to nevypadá, buřtování nečiní Spydercu žádný problém, jen jsme zapomněli na tácek nabrat z kelímku hořčici a kečup Musím říct, že moc nožů mi doma po testech nezůstává. Ale Bill Moran jednoznačně na čas zůstane, možná i trvale, právě pro svou univerzálnost a variabilitu. Kupodivu byl přijat na milost i v domácí studené kuchyni a je tolerován v košíku s houbami a v cestovní tašce. Svými rozměry by neměl vadit ani na sousední hranici, ale těžko odhadnout, jak by ho příslušníci posoudili stran jeho možnosti skrytého nošení. Každopádně si Billa Morana neberte na veřejná shromáždění a podobné akce. Ač mírumilovný a jednoznačně civilní, může přivodit nechtěné problémy. Alternativou Billa Morana může být podobně velká Rat-3, která ale co do ergonomie není tak vymazlená a aspoň mně se zdaleka nedrží tak dobře jako Spyderco.



Foto9: Rat-3 a Bill Moran, i když vzhledově nemají moc společného, jsou to svým použitím podobné nože se stejnými vlastnostmi

TK (Zrzavý Orm)