Výběr nože –
volba přítele
Nikoliv pes, jak tvrdí staré rčení, ale
nůž je nejstarším přítelem člověka. Ač neživý, doprovází nás na pouti životem
od úsvitu dějin člověka. Každodenně oddělujeme polotovary, jídlo, řežeme
materiály nejrůznějších druhů od provazu až k izolaci elektrického vodiče
a snad dnes již výjimečně (!?) se ním i bráníme. Je až zarážející, jak tento
jednoduchý nástroj jde dějinami lidstva a stále nachází nové uplatnění
s nepřeberným množstvím variací velikostí nože, tvarů čepelí, systémů
jištění, rozmanitostí vzhledu a použitých materiálů - čepelí i rukojetí. Díky
archeologii lze pozorovat statisíciletí existence dějin nože, která ani
v současnosti nekončí. Samotná čepel nože se historicky vyvíjí od přírodního
nerostu - pazourku přes ocel mnoha tváří opět k „umělým nerostům“ – keramickým
materiálům.
Jaký je
důvod pro koupi nože dnes?
Není-li člověk sběratel nebo vrah je nutné se
na nákup nože dívat jako na získání výborného pomocníka nejen v práci, ale
i při sportu a rekreaci (třeba v přírodě). Spolehlivost nože pramení ze
zodpovědného výběru při jeho koupi a z péče o něj. Je jen málo extrémních
podmínek, s kterými by dnes výrobci nožů nepočítali. A tak záleží pouze na
kupujícím, do jaké míry je ochoten postavit na stejnou úroveň náklady na nákup
nože a očekávanou spolehlivost mnohdy tohoto posledního pomocníka. (Nejedná se
jen o záchranu života v horách za účasti nože pro přežití, ale třeba i o
naléhavou opravu automobilu poslední vývojové značky multifunkčním kapesním
„zavírákem“).
Jaké jsou
tedy aspekty při výběru nože?
1. Typ nože.
Je důležité předem vědět, jaký styl nože
chci – zavírací nebo pevný. Tato otázka je ošidná, protože je reakcí na
každodenní interakci s nožem, tj. především na jeho transport. Budu jej
nosit v kabeli či kufru? Pak záleží především na váze. Nebo jej budu nosit
v pouzdře na opasku? I zavírací nůž se může po několika hodinách tzv.
pronést (proto výrobce udává hmotnost nože!) Pevný nůž může ve společenských
prostorách působit značně agresivně. Nosím ho v pouzdře na krku nebo
v podpaží? To je již zcela jiná otázka!? K tomu musí být adekvátně upraven
i oděv, který umožní rychlé uchopení a použití nože. Není pak lepší „one hand
open“ - zavírací nůž, motýlek nebo nůž
automatický? To závisí od rozsahu použití a jeho konečného efektu. Mnohdy
člověk čte o noži, který je ideální pro to či ono, plánuje jeho pořízení a pak
zčista jasna jej v prodejně zaujme jiný nůž, který si následně zakoupí a odnese
domů. Je pak pouze na něm, aby se s novým mazlíčkem naučil zacházet dle
představ o jeho použití. Není tedy otázkou, zda zavírací nebo pevný nůž (oba
dnes mohou být velmi dlouhé, pevné a téměř nezničitelné, ale i lehké, malé a
super ostré), ale na co je určen? Na tuto otázku si musí odpovědět každý sám. Chci
tedy nůž – kapesní, lovecký, bojový, multifunkční, kuchyňský, pracovní nebo do
sbírky? Jsou jich tisíce!!!
2. Typ čepele
Lze odvodit od nožem nejčastěji prováděné
činnosti. Téměř všechny druhy čepelí užívaných pro kapesní nože jsou uvedeny na
stránkách amerického nožíře A. G. Russella a následně pak i na webových
stránkách www.noze-nuz.com . U pevných
nožů je vzhled modifikován účelem a je odlišen pro použití nože jako lovného,
resp. bojového nástroje nebo nástroje pomocného. U loveckých nožů je příkladem
rozdělení na skupinu nožů typu bowie a od něj odvozených nožů pro přímý lov
zvěře a nožů resp. dýk pro dorážení střelené zvěře (zavazáky, drop-point knives
se sníženým hrotem apod.), pro stahování a vyvrhování zvěře (nože typu
„skinner“) a nožů smíšených, které lze uplatnit v obou případech. Pak je
zde rozhodující samozřejmě velikost čepele a spolu s tím i hmotnost nože.
Pro přímý lov tzv. chladnou zbraní je nutné mít nůž s čepelí nad 5 palců.
Pro jiné již uvedené práce postačují nože do 41/2 palce. S kvalitními i
velmi dlouhými noži (dají se dle použitého materiálu čepele vybrousit na jemnou
až skalpelovou ostrost břitu) lze provést téměř každou práci, jen hmotnost je
zde doslova na zvážení. Zvážit je nutné i požadovanou hloubku řezu, příp.
vpichu, odpor materiálu (materiálový šok), snadnost vytažení (podtlak),
kinetickou energii nože (sekání), délku čepele versus celodenní nošení nože v
pouzdře na opasku resp. na zádech. (Výhodné jsou tzv. prodlužovací nože, které
v otevřené poloze plní funkci tesáku a v zavřené poloze jsou to nože
na porcování, stahování, řezání apod.). Je na místě uvážit i samotné pouzdro
nože. Opět rozhoduje hmotnost, ale i trvanlivost, nárazuvzdornost, odolnost
proti vlhkosti a chemikáliím všeho druhu a u nožů bojových i operativnost. Na
prvním místě by ale měla být jistota, že až pro nůž sáhnete, třeba i
instinktivně – bude tam! Přesně takový, jaký je v tom okamžiku nezbytný.
3. Typ materiálu čepele
Je odvozen od pracovního prostředí a
možnosti (třeba jen časové) dodatečně ošetřit ocelovou čepel po ukončení např.
řezání. Přehledové rozdělení téměř všech nožířských materiálů čepelí nožů lze
opět nalézt na www.noze-nuz.com . Je
zřejmé, že jak rostou korozní,
abrazivní a napěťové požadavky na ocel čepele, roste dle možnosti a
„dobré vůle“ výrobce i její kvalita a téměř geometricky s tím roste i cena
nože. Je tedy zřejmé, že pokud bude vždy čas na ošetření čepele po aplikaci
nože, není nutné kupovat nože se „zaručenou korozní imunitou“ a postačí nůž
z uhlíkové, maximálně z „nižší“ nástrojové oceli. V případě řezání
dřeva, plastů, masa apod. není nutná tvrdost nad 60 HRC a nebude-li sekáno
tvrdé dřevo nebo laminát, pilován visací zámek nebo kosti či paroží není nezbytná
vysoká odolnost proti opotřebení a tvrdost nad 67 HRC (tvrdost pilníku na
železo!) a lze využít nože s čepelí z oceli s označením AUS 6, AUS 8 nebo
440A resp. 440C, případně jejich modifikace. Je zřejmé, že na maximální řezací
nároky je vhodné použít oceli s nejlepšími vlastnostmi v oblasti
tvrdosti, ale i v oblasti houževnatosti! Z ulomeného nože křehkým lomem zbude
jen smutek v duši a pro ruce hodiny vybrušování nové špičky nože. Toto hrozí
především u velmi tvrdých ocelí po klasickém zakalení a nedostatečném
popuštění. Nemělo by se to přihodit u továrně vyráběných nožů. A když, tak
renomované firmy dávají záruku na
vadu materiálu v případě vhodného
zacházení! Pokud je ale lom matného a šedého vzezření, máte smůlu!
Manipulace byla za hranicí únosnosti. Nastal křehký lom se štěpným transkrystalickým
anebo interkrystalickým porušením zrn oceli! Nárok lze uplatňovat
v případě nažloutlého až nahnědlého lomu, nebo s viditelnou materiálovou vadou – vměstek, lunkr, trhlina, neprokovaný
materiál apod., což bývá ale mnohdy vidět až pod mikroskopem či minimálně
binokulárem v odraženém světle. A to každý doma nemá!
Drsnému a studenému podnebí spolu
s korozními vlivy, kdy je vyžadováno stálé ostří bez každodenního
přebrušování pak vyhovují oceli s velmi jemnou a pravidelnou strukturou a
minimálním segregačním filmem na hranici zrna, s obsahem chrómu nad 14%,
s přídavkem molybdenu, vanadu, manganu, wolframu apod. a hlavně s „vysokým“
obsahem uhlíku. Nelze zapomenout i na technologii výroby oceli, kde se do čela
popularity derou oceli laminované (např. San Mai III), damaškové (překládaný,
kroucený, navařovaný damašek apod.) a oceli získané metodou práškové
metalurgie, tzv. atomizací s následným tvářením (např. ZDP 189). To vyžaduje i drsné podmínky
v peněžence kupujícího. Mnohdy
se to ale víc než vyplatí!
Mnohé firmy i dnes používají klasickou uhlíkovou ocel s odůvodněním, že
se lépe brousí než nerezové oceli. Vyžadují však větší pozornost z pohledu
koroze. Musí být vždy řádně očištěna a osušena. Korozní proces degradace
materiálu proniká i do hloubky a znehodnocuje čepel nejen esteticky, ale i
z pohledu stálosti ostří. Ochrana čepele povlakem z nitridu titanu je
sice účelná, ale opět nákladná a jistě
se promítne v ceně nože. Povlaky na bázi teflonu chrání před korozí a
poskytují antireflexní vlastnosti. Zde je nutné zvážit abrazivní působení
řezaného materiálu (kde hrozí porušení ochranné vrstvy, tedy nejen při
broušení) a nutnost antireflexní úpravy v mírových podmínkách!?
4. Typ úpravy ostří nože
Moderní úprava ostří tzv. zoubkováním je
dnes požadována mnoha kupujícími. Je nutné si uvědomit, že pokud nevyžaduji
hluboký řez vyvíjení velkým tlakem, který se u tzv. serrated čepelí ještě
přerozdělí na hroty jednotlivých zubů a dosahuje tak až desetinásobku (dle typu
zoubkování) tlaku vyvíjeného rukou není tato úprava nutná. Naopak, při skinningu
(stahování jemné kůže, ukrajování tenkých vrstev, apod.) je spíše na obtíž. V případě
snímaní obalů z elektrického kabelu není u malých průměrů pražádným
přínosem. Je tedy opět na kupujícím, zda touží po vzhledu plném agresivity u
svého pomocníka - přítele a zvolí typ serrated, nebo si vybere klasický typ
přímé rovné fasety. Navíc lze konstatovat, že pokud není zoubkovaná celá čepel,
tak serrated úprava v první třetině nože (jen u rukojeti!) není
k ničemu a bude chybět při řezání steaků, kůže a provádění řezu v plochách,
který se provádí koncem čepele a kde se právě zmíněné násobení tlaku velmi
hodí. (Proto u bojových, pevných i taktických zavíracích nožů je zoubkování, tedy
tzv. serrated úprava velmi účinná pokud je provedena na celé délce ostří a je
pak černou můrou nejen vojenských chirurgů). Víc pozornosti by měl nabyvatel
nože věnovat celkovému, kolmému průřezu čepele. Její tvar se s přiblížením
k tvaru břitvy (konkávní V-tvar) stává z pohledu geometrie řezu -
zmenšujícího se úhlu řezu, agresivnější pro tzv. měkké materiály. Naopak, u
tvrdých materiálů je vhodnější V–tvar a konvexní V-tvar profilu čepele, která
by se jinak u břitového tvaru porušila tím snadněji, čím je materiál čepele
tvrdší a křehčí (disperzita a velikosti karbidů, laminární i jehlicový
martenzit apod.).
5. Typy ošetření nože
K údržbě nože je nutné přiřadit
nejen broušení, ale i celkovou starostlivost o věrného přítele v nouzi.
Patří sem: broušení, leštění, ochrana proti mechanickému a koroznímu poškození.
Samozřejmostí je i ošetření rukojeti, která u moderních laminovaných a litých
resp. zalévaných materiálů odpadá. Celkovou údržbu lze rozdělit na:
- broušení ocílkou – klasická i moderní,
tzv. diamantová ocílka, vrací řezné fasetě základní řeznou geometrii, ale současně dochází k deformačnímu
odstranění mikrovrubů vzniklých po broušení na brusném, zrnitém materiálu
(ocílka tedy je nevhodná pro lovecké a
bojové nože, které ke zvýšení řezivosti mikrovruby využívají). Malé deformace,
mnohdy rázového, impaktního charakteru při aplikaci ocílky vnáší do materiálu
tlaková napětí v povrchových mikrovrsvách a tím se zvyšuje tvrdost a
houževnatost fasety.
- broušení brusným kamenem – toto nejstarší a nejjemnější broušení se provádí zvlhčeným
kamenem (voda nebo olej) v přesném směru po celé délce ostří, nejlépe
kolmo k podélné ose čepele. Laik dokáže broušený nůž svojí neodborností
definitivně zničit! Pro usnadnění lze zakoupit brusný systém s podporou
nastavení i následného udržení úhlu fasety (např. Lansky sharpener).
- broušení na keramice – využívá protahování
čepele mezi dvěma keramickými tyčinkami, které jsou uchyceny do stojánku a úhel
fasety je dán sklonem otvorů pro zasunutí tyčinek. Nerealizovatelný je tento
přístup při prvním nebo velkém renovačním broušení. Úběr materiálu při
vytváření fasety je mikroskopický.
- broušení na diamantovém prachu –
spočívá na úběru materiálu čepele geometrií jemných zrn diamantového prachu,
které jdou zalisované v kovové tyčince. Po kratším nácviku lze tímto
brouskem docílit mimořádné ostrosti při současně klesajícím přítlaku brousku na
čepel nože. Vyrábí se většinou jako přenosné. Vhodné do přírody a i pro velmi
tvrdé materiály.
- leštění – se používá z důvodu
odstranění skvrn oxidického původu. Tyto skvrny se mohou objevit i u nerezového
materiálu (působením chloridového prostředí) a lze je odstranit nerezovou
ocelovou (měkkou!) vatou s olejem nebo pastou s obsahem kysličníku
hlinitého ve tvaru čočkovitých, plochých zrn, která se používá např.
v přípravě metalografických vzorků. Odborná literatura doporučuje i pastu Puma.
Nedoporučují se prášky a pasty na nádobí. Vytvořené reliéfy na čepeli jsou pak neestetické,
nepravidelné. Aplikace diamantových past je na zvážení majitele! Doporučit lze
pasty se zrnitostí pod 3μm. Pří zvyšování jemnosti diamantových částic až
na ½ μm docílit ohromujícího až zrcadlového lesku, ale současně tím
odstranit i základní primární brusné stopy z výroby čepele a současně i
vyleptanou, příp. vyjiskřenou značku nože, co ničí například jeho sběratelskou
hodnotu. Výsledným efektem pak je jen mírně zvýšená odolnost proti korozi a to,
že se vidíte!
- čištění střenek – závisí na materiálu
rukojeti a schopnostech čistitele. Jak již bylo uvedeno, moderní materiály
s texturou ze skleněných, uhlíkových, kovových či kevlarových vláken
nečistíme! Pozor je třeba dát
v některých případech (uvádí to výrobce i u nejnovějších materiálů) na teplotu. Mosaz čistíme např. vinným
octem, hliník – kovovou vatou za sucha, dřevo – lněným olejem nebo včelím
voskem, rohovina se nečistí (pozor na teplou vodu!). Rukojeti z drahých
materiálů (perleť, mamutovina, slonovina, želvovina, polodrahokamy, stříbro,
zlato, eben a další drahá dřeva, korál apod.) přenecháme odborníkům.
Co
říct na závěr? Popřát kupujícímu radost ze získání nového pomocníka
v každodenním běžném životě, nebo snad k přírůstku do nově vznikající
sbírky, která neklesá s časem na ceně. Nebo jen tak, k nabytí nové,
mnohdy velmi užitečné věci, která usnadní život. Z odborné literatury lze dodat
i drobné, ale velmi důležité postřehy o:
škodlivém
vlivu tříslovin v kůži pouzdra na
oxidaci čepele (dlouhé uskladnění nože v pouzdře vede k jeho
poškození), blahodárném účinku oleje na mechanizmus otvíracího nože (např. WD40
– kapka za ½ roku), vhodnosti
konzervace nepoužívaného nože (inhibiční tuky + inhibitorem napuštěné plátno
pro zabalení), nepřeceňování zručnosti majitele nože při jeho broušení
(profesionální brusič je vyučen v oboru!), ověření brusičova umění při ostření
drahých nožů (nebezpečí popuštění, verifikační zakázka!), nekrájení na
smaltovaných površích (základem je smaltéřský kmen s obsahem SiO2)
a keramických materiálech (ocelové nože jsou přece jen měkčí vypálený kaolin!),
vhodnosti konzultace s odborníkem(!) při nákupu nože nad 1.500,- Kč a
nutnosti štěstí při manipulaci s nožem (někteří výrobci přikládají
k noži kromě záručního listu a ujištění, že právě jejich nůž je ten
nejlepší i dva až tři proužky náplasti!).
Šťastnou
ruku při výběru pomocníka a přítele!
Walking Dead Knives
